Drobné památky vždy stávaly na dominantních místech krajiny či na průsečících cest, a působily tak jako přirozené ukazatele, umožňující lidem snadnější orientaci. Tento kontext se často s likvidací starých cest ztratil, takže dnes není výjimkou, že vidíte kapličku stojící zdánlivě nesmyslně uprostřed pole. Nalezením a pochopením těchto časem zastřených souvislostí, vedoucích ke vnímání krajiny jako celku, se zabývá krajinářka [...]

Linie alejí kolem cest jsou neodmyslitelnou součástí české krajiny. Aleje ovocných i okrasných stromů chrání procházející a projíždějící a pomáhají jim v orientaci. Zároveň také zdůrazňují krajinné dominanty a díky jejich skrývání, částečnému odhalování a působivým průhledům vedou oko k tomu důležitému, ať už jde o lidská sídla, přírodní útvary či jednotlivé stavby. Celkem se na našem území nachází téměř dvě stovky památných alejí, [...]

Potřeba pochopit své okolí, zpřehlednit ho a najít v něm důležitá místa, která přesahují každodennost, je lidem vlastní od pradávna. Česká krajina s kapličkami a křížky, kterou vnímáme jako relikt dávné lidové zbožnosti, je přitom produktem 17., 18. a především „dlouhého 19. století, které v našich zemích trvalo až do 1. světové války“. Zároveň nejde o nějakou uzavřenou věc, v krajině člověk tvořivě působí i dnes a také [...]

Pro české země tak typická krajina s mozaikou polí, hustou sítí cest, často lemovaných alejemi, vesnickými kostely, kapličkami a božími muky je pozůstatkem doby baroka. Česká barokní krajina je krásná, přitom v pozadí jejího vzniku byla těžká doba konfiskací a táhnoucího se konfliktu třicetileté války. Ale také silné osobnosti, šlechtici, kteří chtěli velkolepými úpravami panství ukázat svou moc a bohatství. [...]

Jako památky jsme si zvykli nazývat spíše stavby či sochařská díla v krajině, původní význam tohoto slova je přitom daleko širší. Pokud hovoříme o místech paměti, je třeba se podívat už do doby předkřesťanské, kdy začaly vznikat první mohyly. Později byly „na věčnou paměť“ označovány okraje katastrů jednotlivých obcí. Takovou památkou mohl být třeba strom či skalka, v níž byl [...]

Obzvlášť pohnutý osud měly kaple a křížky nacházející se na území, které se v průběhu času stalo vojenským újezdem. Mnohé z těchto drobných památek se nedochovaly vůbec, zvláště pokud stávaly přímo na střelnicích a dalších výcvikových prostorech, nebo v jejich bezprostředním okolí. U těch, které nezničily střely či pásy tanků, docházelo po dlouhá desetiletí k postupnému chátrání. Veškeré pozemky a stavby v újezdech totiž spravuje armáda, [...]

Mnohé kapličky či boží muka mohou být státem chráněnými památkami, jiné nikoli, to ale rozhodně neznamená, že není potřeba o ně pečovat. O tom, jaké důsledky taková památková ochrana pro objekt a jeho vlastníka má, stejně jako kdo by se měl o drobné památky vlastně starat, jsme si povídali s památkářkou a odbornicí na kulturní krajinu [...]

Víte, jaký je vlastně rozdíl mezi božími muky a kapličkou? Jakému typu drobné památky se říká poklona? Kdy se stavělo nejvíce křížů u cest a proč? Odpovědi na tyto otázky najdete v našem stručném přehledu… […]

Určitě jste si už na svých cestách všimli, že v některých regionech narážíme na drobné památky téměř na každém kroku, a jinde jsou naopak spíše vzácností. Které kraje v tomto vybočují a proč tomu tak je, na to jsme se zeptali odborníka na krajinu a znalce Českých zemí Jiřího Sádla. […]

Drobné památky v krajině jsou mnohdy doplněny obrazy světců a pozorný poutník si rychle povšimne, že se zde opakují typická vyobrazení. Každý svatý má totiž svůj atribut, který připomíná nějakou významnou událost v jeho životě, nebo také často jeho mučednickou smrt. Přečtěte si přehled těch, kteří se v českém prostředí často vyskytují, ať už příště neváháte, koho výzdoba kapličky [...]