Udělejte si výlet do Neratova, kde kromě sousoší Kalvárie opraveného nadačním fondem Adopce památek nejdete taky unikátní kostel, jehož historické kamenné zdi úplně přirozeně přechází v nádhernou skleněnou střechu. Celá tato obec je navíc krásným příkladem toho, že když je snaha, dá se i v takto odlehlé krajině udělat mnoho dobrého, pečovat o minulost a zároveň i aktivně budovat nové věci a u toho navíc pomáhat i těm, kteří to nemají v životě úplně jednoduché.
Vyrazíme z centra vesnice, která byla jako sklářská osada zmiňována od patnáctého století a brzy tu vyrostl i jednoduchý dřevěný kostelík. Ve druhé polovině šestnáctého století sem rokytnický farář Grick nechal umístit sošku Panny Marie, které lidé přičítali četné zázraky a neratovský kostel se tak stal významným poutním místem. Proto na místě brzy už příliš malého kostela v roce 1723 začal vznikat barokní chrám podle plánů Giovanni Battisty Alliprandiho. Kostel, který má půdorys tvaru kříže a dvě věže umístěné neobvykle na koso vůči hlavní lodi, byl dlouhá léta oblíbeným poutním místem.
Postupné chátrání této církevní památky započalo v polovině 20. století. Nejprve byl v květnu 1945 zasažen protitankovou střelou a následný požár úplně zničil střechu, a dokonce roztavil i hodinový stroj a zvon. Poté přišel odsun německého obyvatelstva, který vylidnil vesnici a znemožnil opravu kostela, a následovala desetiletí komunismu, kdy byl kostel na okraji zájmu, dokonce již odsouzený k zániku.
Unikátní prosklená střecha kostela
Až po revoluci se chrámu i celé obci začalo blýskat na lepší časy, a to hlavně díky péči faráře Josefa Suchára. Ten obnovil neratovskou poutní tradici a začal s postupnou opravou kostela. První mše se v Neratově konaly pod širým nebem, v roce 2007 pak přišel čas na unikátní skleněnou střechu podle projektu architektů Jiřího Starého a Petra Dostála. Práce i nadále pokračují, došlo i na výzdobu interiéru s motivem andělských křídel.
Do Neratova se začali stěhovat další lidé, mezi nimi rodiny s dětmi v pěstounské péči. V roce 1992 vzniklo sdružení Neratov, které se věnuje jak obnově kostela, tak pomoci lidem s postižením, pro které v Neratově vznikly různé chráněné dílny. Dnes v obci žije asi šest desítek lidí a další tu opravili chalupy pro rekreaci, kromě různých chráněných dílen tu funguje pivovar, restaurace, obchůdek i ubytování pro turisty.
Po drobných památkách okolí Neratova
Od kostela vyrazte vzhůru po žluté turistické značce a tentokrát počítejte sice s krátkou trasou, zato s mnoha odbočkami a zastaveními. To první přijde hned za několika staveními pod kostelem a povede k soše Panny Marie z roku 1922. Sochu modlící se ženy v dlouhém hábitu doplňuje na podstavci německý nápis „Svatá Marie, pros za nás“ a nově instalovaná lucerna. Ve spodní části podstavce pak jsou uvedena jména donátorů: Eduard a Maria Lux.
Vraťte se na turistickou značku a pokračujte dále vzhůru, než vás po dalších ani ne dvou stech metrech v sousedství pěkně opravených roubenek zastaví další pozoruhodná památka, sloup se sousoším piety na vrcholku. Sochařské dílo datované do roku 1830 prošlo v posledních letech obnovou. O sloupu, na jehož podstavci je uvedena modlitba k Panně Marii, se říká, že je to upomínka posledního zastřeleného medvěda v okolí Neratova.
Vzhůru do lesů a luk
Cesta dále po žluté vás pomalu dovede do okrajové části vesnice s řidším osídlení, i tady si ale můžeme všimnout mnoha zajímavostí. První z nich je u odbočky lesní cesty umístěný moderní kovaný křížek, který doplnil starší kamenný podstavec. Další soudobě upravenou památku najdete jen o pár kroků výše, kde kamenný podstavec doplňuje barevná malba světce. Opravdu krásnou sochu, i když ne v příliš dobrém stavu, ale nepřehlédněte o asi sto metrů výše na rozcestí na okraji lesa. Zobrazuje sv. Jana Nepomuckého s křížem v ruce a na podstavci je kromě Božího oka doplněna taky prosbou o přímluvu tohoto světce.
Nyní už vás čeká závěrečné stoupání k rozlehlému statku na vrchu nad Neratovem, případně si můžete zajít ještě o asi sto metrů výš na rozcestí k sousoší Kalvárie. Pak se ale vydejte zpět dolů do vesnice po neznačené pěšině pod statkem, u něhož si ještě všimněte dalšího sousoší, rovněž zobrazujícího Ježíše na kříži. Cestou ještě po levé straně uvidíte památný strom javor klen a až sejdete zpět do vesnice, budete u cíle dnešní cesty.
Sousoší Kalvárie obnovené nadačním fondem Adopce památek
Tím je sousoší Kalvárie z roku 1779, které v současnosti obnovil nadační fond Adopce památek. Jde o kříž s figurou umučeného Krista, pod nímž truchlí postavy Panny Marie a svatého Jana Evangelisty. Scénu z Kristových pašijí doplňuje nápis INRI nad Ježíšovou hlavou a reliéfní zobrazení lebky u paty kříže. Lebka je symbolem Golgoty, jeruzalémské hory, kde Ježíš zemřel na kříži. Podstavec sousoší je doplněn kartuší s Nejsvětějším Srdcem Ježíšovým a dvěma hlavičkami andílků.
Kříž místní lidé přezdívají Böhmův, protože ho nechal zhotovit sedlák Böhm, a to na přání své ženy, která do jejich hospodářství přinesla velké věno. Ještě v první polovině 20. století, konkrétně v roce 1935, nechali potomci rodiny Böhmovy kříž z vlastních prostředků opravit na památku své zemřelé matky Anastasie Müller, která byla prezidentkou katolického německého svazu žen.
Od kříže pak už je to jen kousek ke kostelu a do centra Neratova, kde se můžete po procházce osvěžit v místním hostinci či pivovaru, které jsou oba součástí zdejšího sociálního podniku. Pokud budete mít po odpočinku a osvěžení chuť ještě trošku objevovat okolí, vydejte se ke kostelu ve Vrchní Orlici, který najdete u silnice mezi Neratovem a Bartošovicemi v Orlických horách. Barokní kostel svatého Jana Nepomuckého je jedinou památkou na zaniklou ves. Do té doby prosperující vesnice Vrchní Orlice byla po odsunu původního německého obyvatelstva po druhé světové válce srovnána se zemí. Kostel byl postaven v letech 1708–1712 italským stavitelem Carlem Antoni Reinem. Podobně jako neratovský chrám i on léta chátral, dnes už ale má novou střechu a zánik mu snad nehrozí. Zároveň si ale ponechal romantickou trošku ošuntělou atmosféru a dveře vždy otevřené kolemjdoucím…
