Podhůří Orlických hor v okolí vesniček Liberk a Kačerov je na drobné památky neuvěřitelně bohaté. Na nějakou sochu, křížek či kapličku tu narazíte téměř na každém kroku. Zatímco socha ukřižovaného Krista nedaleko vsi Hláska prošla obnovou v minulém roce, na sousoší před kačerovským kostelem svaté Kateřiny se restaurátor chystá až v roce letošním. Zároveň se v okolní krajině zachovalo mnoho původních roubených stavení, v Liberku i dřevěný kostel s farou. Nechybí ani pěkná příroda a z nevysokých kopečků výhledy na nedaleké hřebeny Orlických hor, tak se s námi projděte touto kouzelnou krajinou…
Výlet zahájíme na návsi v Liberku, kde je vskutku co obdivovat. Obec je v kronikách poprvé zmiňována ve 14. století, zdejší hrad sloužil za husitských válek jako opěrný bod katolíků a poté byl dobyt husity. Liberský dřevěný kostel doplňují ze stejného materiálu vystavěná zvonice a fara. Náves uzavírají dvě větší zděná stavení bývalé školy a obecního úřadu a hospoda. V těsné blízkosti návsi se nachází také pozůstatky hradiště Rychmberg, zaniklého v polovině 15. století.
Kostel, fara a zvonice v Liberku
Kostel svatých Petra a Pavla, obklopený hřbitovem, byl vystavěn koncem 17. století v barokní slohu. Samotný kostel je roubený, zvenčí pobitý šindelem. Dochoval se i jeho bohatě zdobený interiér s oltářem a dřevěnými sochami českých patronů sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, které vytvořil místní rodák, řezbář a sochař Filip Jakub Prokop.
Kostel svatých Petra a Pavla
Ten je autorem i dalších soch na liberské návsi, například té ztvárňující zbičovaného Krista s trnovou korunou: Ecce homo. Před farou stojí Mariánský sloup z roku 1751, u zvonice zase křížek s ukřižovaným Kristem. Na návsi nechybí ani pomník obětem 1. světové války.
Drobné památky v Liberku (na hřbitově, Ecce homo, kříž v údolí)
Když se pokocháte krásami Liberku, vyrazte po modré turistické značce dolů do údolí Liberského potoka. Cestou minete ještě jeden křížek s figurou Krista a pak už se na chvíli můžete ponořit do lesního ticha doplněného jen zurčením potůčku.
Údolí Liberského potoka
Nenáročným stoupáním se po asi pěti kilometrech dostanete k prvním stavením Kačerova. Už na první pohled zaujmou zdejší pěkně zachovalé roubenky, vždyť je také obec vesnickou památkovou zónou.
Roubenka v Kačerově
Kačerov býval sklářskou osadou, toto řemeslo ve vsi ale kvůli nedostatku dřeva zaniklo už v 17. století. Od té doby tvořilo většinu obživy místních lidí zemědělství, v podobném období tu začalo také převažovat německé obyvatelstvo. V následujících letech byl ve vsi vystavěn kostel, nejprve dřevěný a po požáru nahrazený současnou stavbou kostela sv. Kateřiny, i velká budova školy v jeho blízkosti.
Kostel sv. Kateřiny v Kačerově
Po druhé světové válce byla většina místních obyvatel kvůli německému původu odsunuta, stavení zůstala opuštěná a pomalu chátrala. Mnoho z domů bylo v té době zbořeno a jen díky snaze zdejších aktivních chalupářů se podařilo zachránit velké množství cenných roubených stavení.
Plastiky na hřbitově u kostela sv. Kateřiny
Z údolí tedy vystoupejte ke kostelu svaté Kateřiny, barokní stavbě obklopené bývalým hřbitovem. Ten rozhodně stojí za prozkoumání, najdete zde mnoho sochařsky zajímavých náhrobků. Nad kostelem pak stojí poškozená socha Ježíše na kříži, kterou v příštím roce čeká díky nadačnímu fondu Adopce památek obnova.
Socha Krista na kříži u kostela v Kačerově
Když se odtud vydáte po žluté turistické značce, po pár desítkách metrů určitě nepřehlédnete klasicistní sousoší Piety z roku 1832, signované sochařem Mielnitzkým.
Pieta v Kačerově
Pak už budete procházet osadou Kunčina ves, kde stojí za povšimnutí kaple sv. Anny v alpském stylu s vysokou hranolovitou věží. Prý jde o jedinou stavbu tohoto typu na sever od Alp. O kousek dál minete ještě sousoší Kalvárie a pak už mezi roztroušenými roubenkami můžete pokračovat až na silnici a k turistické chatě Kovárna.
Kaple sv. Anny
Tady se každý musí rozhodnout podle času a sil, buď můžete pokračovat ještě do Bělé, kde také bude nadační fond Adopce památek v příštím roce opravovat padlý kříž, nebo se vydat rovnou k obci Hláska, kde u polní cesty stojí zbrusu nově restaurovaná socha Krista na kříži. Milovníci románu Bylo nás pět by si pak ještě měli udělat zacházku do nedaleké vesničky Rampuše. Právě odtud pocházela dívka, která byla předobrazem postavy služebné Kristýny, přezdívané v knize Rampepurda.
Výledy z planiny nad obcí Hláska
Pokud zamíříte do Bělé, určitě si všimněte barokního kostela sv. Jana Nepomuckého s dřevěnou zvonicí, před níž stojí nově opravený kamenný křížek se zlacenou figurou Krista. Na okraji lesa mezi částmi osady Žďár a Horní Žďár pak na místě zaniklých chalup můžete objevit zmíněný povalený křížek. Z Bělé pokračujte po neznačené cestě vycházející od zděné kapličky svaté Anny, která vás dovede k další zajímavé památce.
Hájek s křížem mezi Bělou a Hláskou
Monumentální kříž s figurou ukřižovaného Krista se skrývá v hájku nedaleko polní cesty mezi Bělou a Hláskou. Socha byla ve velmi špatném stavu, chyběla jí hlava i obě ruce, které musel restaurátor Jiří Bláha celé domodelovat. Obnovy se dočkal i reliéf Panny Marie na podstavci sochy, o jejímž původu se dozvídáme z nápisu na zadní straně soklu. Díky němu víme, že sochu nechal zhotovit Ignatz Biedermann v roce 1862.
Restaurovaná socha Krista
V Hlásce si pak všimněte nevelkého kostelíku Nanebevzetí Panny Marie a kolem sousoší s Kristem na kříži pokračujte vzhůru na hřeben, kde si ještě užijete výhledy do kraje a odkud vás červená turistická značka dovede zpět do Liberku.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hlásce
