Výlet ke dvěma drobným stavbičkám božích muk na okraji Litovle obnoveným díky nadačnímu fondu Adopce památek můžete spojit s příjemnou procházkou nebo projížďkou Litovelským Pomoravím, kde řeka líně meandruje lužními lesy a po dešti se vyleje ze svého koryta přímo mezi stromy. Za návštěvu také stojí samotná Litovel, přezdívaná moravské Benátky, před jejíž radnicí s vysokou věží protéká pod zemí ukryté jedno z ramen řeky Moravy.
Na cestu tentokrát vyrazte z Olomouce. Cyklisté, pro něž bude projížďka pohodová a nedlouhá, se ještě před cestou mohou pokochat historickým centrem se sloupem Nejsvětější trojice a dalšími památkami, pěší se pak raději popovezou do Řepčína nebo ke startu Hejčínských cyklostezek a vyrazí rovnou podle toku Moravy. První zastávka přitom přijde zanedlouho v Horce nad Moravou, kde se nachází informační centrum Litovelského Pomoraví.
Litovelské Pomoraví je oblast neregulovaného horního toku Moravy mezi městy Olomouc, Litovel a Mohelnice, která je v současné době chráněnou krajinnou oblastí. Řeku s mnoha meandry a slepými rameny tu obklopují lužní lesy. Kolem se rozkládají louky a mokřady, slatiny a tůně, které pravidelně vysychají a opět se plní vodou. V lužních a bažinných lesích rostou především jilmové doubravy či dubohabřiny, na sušších místech se zde také vyskytují bukové lesy a naopak na trvale zamokřených plochách rostou olšové vrbiny. Tyto přirozené mokřiny chrání krajinu před ničivými povodněmi a zároveň jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů.
Lužními lesy Litovelského Pomoraví
Pokud se o tomto území chcete dozvědět víc, zastavte se v domě přírody nazývaném také Sluňákov. Kromě informací o okolní krajině lužních lesů se tu můžete kochat také uměním, centrum umístěné v ekologickém zahloubeném domě totiž obklopuje přírodní galerie s díly známých českých výtvarníků Františka Skály, Miloše Šejna, Miloslava Fekara a Marcela Hubáčka. Kromě toho můžete v areálu využít rozhled do krajiny z několika vyvýšených staveb a vyzkoušet si netradiční herní prvky, které zaujmou nejen děti.
Boží muka ve Třech Dvorech i Litovli
Boží muka zasvěcená svatému Florianovi stála při cestě ze Tří Dvorů na Pňovice už po staletí, v poslední době ale značně chátrala. Nedochovala se ani jejich výzdoba, proto byl po opravě omítky a střechy do výklenku v jejich zdi umístěn glazovaný porcelánový kachel s vyobrazením světce, který je patronem hasičů.
Cestou ze Tří Dvorů budete do Litovle vjíždět po ulici s nezvyklým názvem Pavlínka. Jen kousek od jejího nároží stojí v ulici Nová další boží muka, o jejichž obnovu se zasloužila Adopce památek. Drobná stavbička čtvercového půdorysu byla značně zanedbaná, byla proto opravena omítka a obnovena střecha. Vzhledem k tomu, že není známo, komu byla zasvěcena, zůstala tato boží muka bez obrazové výzdoby, niky v jejich zdech ale doplňuje zajímavé zbarvení.
Na závěr si prohlédněte samotnou Litovel, ani tady se ale příliš nevzdálíte od vody, město přezdívané Hanácké Benátky totiž leží na šesti ramenech Moravy. Přes ty se klene kolem 170 lávek a mostů, z nichž nejslavnější je kamenný most se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1592, který je po Karlově mostě a mostě v Písku třetím nejstarším kamenným mostem v České republice.
Za památkami Litovle
Jedno z ramen Moravy zvané Nečíz dokonce protéká přímo pod náměstím Přemysla Otakara, z něhož vede k hladině podzemní řeky schodiště. Přímo nad kanálem stojí 65 metrů vysoká věž radnice, na kterou můžete vystoupat a rozhlédnout se po okolí. Samotná radnice má pozdně gotické základy a byla přestavována v renesančním a barokním stylu, dnešní vzhled získala při přestavbě v 70. letech 19. století.
Litovel byla založena v polovině 13. století králem Přemyslem Otakarem II. na místě rybářské vesnice, která využívala rozvětvených ramen Moravy a jíž připomíná městský znak, kapr a štika v modrém poli. Z historických památek můžete v Litovli obdivovat také gotickou kapli sv. Jiří a nedaleký kostel sv. Marka, zbytky hradeb, nebo třeba starý válcový mlýn.
Trasu najdete na Mapách.cz ZDE.
