O nás
Na začátku stála moje láska k místní krajině. Skoro každou volnou chvíli se toulám po Česku, mimo běžné turistické trasy a objevuji skryté poklady. A skoro pokaždé potkám opuštěný křížek, Boží muka nebo kapličku, často v havarijním stavu. Překvapilo mě, že za nimi nestojí církev, ale jednotliví lidí a jejich osudy. Konkrétní příběhy, které měly být zachovány pro další generace, z vděčnosti, víry, pokory, ale často také životního osudu. Taková lidská poezie vepsaná do krajiny.
Spadlý křížek buď mohu nechat ležet nebo ho postavit. A já je začala zvedat. Pro českou krajinu, která by bez nich už nikdy nebyla taková, jaká je. I pro ty příběhy, které neměly upadnout v zapomnění.
Ale nejsem v tom sama. V průběhu let nadační fond Adopce památek, který jsem pro tento účel založila, oslovil už řadu lidí. Dárců, kteří finančně podpořili obnovu konkrétních drobných památek v krajině, ale i profesionálů, kteří samotnou opravu zajišťují. Společně tak památkám vdechujeme nový život a oživujeme tak i místo jejich původu.
Přidáte se k nám?
PROJEKTY
REALIZOVANÉ ⟶
Prohlédněte si naše ukončené projekty, na kterých jsme pracovali
Proč má naše práce smysl?
Drobné památky jsou neodmyslitelnou součástí české krajiny. Jejich původní funkci dnes zastupuje genius loci místa, funkce orientační i estetická nebo jsou to naše vzpomínky na minulost. Málokdo si pamatuje, proč zde jsou, kdo a proč je vytvořil a jaký v sobě ukrývají příběh i kolik pocestných jim svěřilo své starosti i radosti. Tito svědci času zde stojí od jara do zimy, skrápění deštěm, rozpálení v letním slunci, zasypaní v závějích sněhu. Zub času je nahlodává a oni se nemohou bránit.
Ve druhé polovině 20. století utržily památky v krajině velkou ránu, kdy se staly překážkou při rozorávání mezí a sítí cest, u kterých byly vybudovány. Nejeden křížek u cesty tak zanikl pod koly těžké techniky. Pokud nezanikly úplně, vznikly takové paradoxy, kdy kaplička u cesty najednou stála osamoceně uprostřed pole, bez vazby na okolí.
Od roku 1989 se situace značně zlepšila. Památky se opravují, ale stále zůstává mnoho těch, které unikají možnostem opravy. Jsou to především malé obce, které svým značně omezeným rozpočtem nedosáhnou na řádnou renovaci drobných památek na jejich území, i když by o jejich opravu velmi stály. Jsme to my, kteří se mohou zasloužit o to, aby dále byly neodmyslitelnou součástí naší domovské krajiny, abychom my nezapomněli, že ony jsou naším dědictvím minulosti, kterou potřebujeme pro vlastní budoucnost a identitu.
