Pokročilý stav rozkladu sochy vyžadoval komplexní a důkladné restaurování včetně demontáže a opravy základu. Před demontáží bylo potřeba sochu částečně zpevnit na místě a při demontáži bylo třeba věnovat zvýšenou pozornost ochraně sochy. Očištění a stabilizace stavu sochy bylo velmi problematické, protože špatný stav povrchu, který po namočení ještě změkne, velmi komplikoval čištění. Krusty a povlaky na povrchu sochy zase naopak komplikovaly její napouštění zpevňovačem. Konsolidaci bylo nutné provádět po etapách v délce trvání několika měsíců.

Základ byl nově zhotovený a byla provedena betonáž vyzdívky mezi schody.

Zkorodované vnitřní čepy byly odvrtány a vyměněny za nerezové. Svatozář je provedena z mědi jako kopie podle zbytků původní. Hvězdy jsou zlaceny plátkovým zlatem 24 karátů.

Oprava probíhala na dílně restaurátora.

Restauroval Mgr. A. Jiří Finger, Pavel Hradilík a Jiří Ščuglík.

Na jižním okraji obce, poblíž fotbalového hřiště, stojí u křižovatky místních cest socha sv. Jana Nepomuckého na osmihranném soklu. Sokl je bohatě zdobený kazetami s novogotickými ornamenty, lomené oblouky, čtyřlístky apod. Na soklu je postava sv. Jana Nepomuckého v klasickém ikonografickém zobrazení. Levá noha mírně pokrčená, v rukou drží kříž podložený palmovou ratolestí směřující k levému rameni. Hlava s biretem je mírně skloněná doleva a hledí na kříž. Na hlavě zbytky kované svatozáře. Socha je na zadní straně soklu datovaná 1888. Sokl a schod jsou z maletínského pískovce, socha je z jemnozrnného detritického vápence. Současný stav památky je od pohledu havarijní.

Rozpraskaný sokl drží pohromadě tři objímky z železné rezavé ploché konstrukční oceli. Příčinou vzniku trhlin jsou korodující středové čepy, provizorní oprava tuto příčinu neřeší a čepy s narůstající korozí zvětšují svůj objem dál.

Další závažným problémem je výrazný rozpad materiálu sochy. Pórovitý vápenec bez povrchové ochrany podléhá silné erozi povrchu. Na západní straně chybí až 5 cm materiálu. Místy se reliéf zcela ztrácí.

Pod černými plochami krust a šedými plochami nátěrů se materiál rozpadá do hloubky až několik cm.

Dalším problémem je navýšený terén. Základová spára je cca 15 cm pod terénem a srážková voda zatéká do skladby schodů, jejich vyzdívky a základu. To se projevuje posuny ve spárách nadzvedáním vnější hrany schodů, které stav ještě zhoršuje. Jeden roh schodu je zabetonovaný do zídky, která zpevňuje vozovku.

Svatozář zřejmě není původní a hvězdy i zlacení jsou ztracené.

Na povrchu sochy se projevují v různé míře všechna typická poškození – mechanické, zelené biodepozity, černé uhlíkaté krusty, sádrovcové krusty a poškození vlivem krystalizace solí v dešťových stínech. Pokročilý rozpad sochy odpovídá stáří památky a jejímu materiálu.

Podařilo se dohledat dvě historické fotografie z roku 1908 a 1952. Jiná historie není známá.

Nadace OF podpořila opravu částkou 25 000 Kč.