Obzvlášť pohnutý osud měly kaple a křížky nacházející se na území, které se v průběhu času stalo vojenským újezdem. Mnohé z těchto drobných památek se nedochovaly vůbec, zvláště pokud stávaly přímo na střelnicích a dalších výcvikových prostorech, nebo v jejich bezprostředním okolí. U těch, které nezničily střely či pásy tanků, docházelo po dlouhá desetiletí k postupnému chátrání. Veškeré pozemky a stavby v újezdech totiž spravuje armáda, pro kterou nebylo zachování památek rozhodně prioritou. Pozornosti se tak těmto drobným stavbám, které navíc často mohou být jediným pozůstatkem zaniklé obce, začalo dostávat až v posledních letech. V souvislosti s rušením některých vojenských prostorů se o ně začaly starat různé spolky a skupiny dobrovolníků.

Památka zničeného kostela v Mladé

Mnohé újezdy začaly vznikat již za první republiky, jako první byl v roce 1927 založen prostor Brdy v blízkosti městečka Jince. Během druhé světové války byla postupně se rozrůstající vojenská území využívána wehrmachtem. Další masivní rozšiřování vojenských újezdů přišlo po nástupu komunistů k moci. Severovýchodně od Olomouce přibyl vojenský výcvikový prostor Libavá, západně od Českého Krumlova Boletice, východně od Mimoně Ralsko, ve Slavkovském lese vznikly Prameny, západně od Hartmanic Dobrá Voda, jižně od Kadaně Doupov a severně od Lysé nad Labem se vojenským prostorem stalo okolí Milovic, které bylo ale využíváno armádou již o dob Rakouska-Uherska. Dohromady tyto prostory pohltily území zahrnující katastry bezmála dvou set obcí. Po okupaci Československa v roce 1968 osídlila újezdy Libavá, Milovice a Ralsko sovětská armáda.

Od devadesátých let vojenských prostorů ubývá

V roce 1991 se snížil počet újezdů na území České republiky z původních osmi na pět. Byly zrušeny vojenské újezdy Ralsko, Dobrá Voda a Mladá. V roce 2016 pak přestaly být vojenským prostorem Brdy. V současnosti tak existují čtyři vojenské újezdy, jejichž rozloha je přes 82 000 hektarů. Jde o Libavou, Hradiště u Doupova, Boletice a Březinu.

Podle zákona patří veškerý majetek na území vojenského újezdu státu a veškeré plochy, mimo těch využívaných přímo armádou, spravují včetně nemovitostí na nich stojících Vojenské lesy a statky. Na území vojenských újezdů se přirozeně nacházejí památky, ať už státem chráněné či nikoli. Jejich údržbu by měl zajišťovat majitel, ale vzhledem k rozpočtovým prioritám Ministerstva obrany nejsou na tuto činnost věnovány dostatečné prostředky a většina památek ve vojenských újezdech tak chátrá.

Opravená kaple a zničený kostel v Libavé

Snahy o záchranu památek probíhají jak na území zrušených újezdů, tak v prostorech doposud spravovaných armádou. Například na území bývalého prostoru Ralsko působí od roku 2002 občanské sdružení Drobné památky severních Čech, které ve spolupráci s obcemi pečuje o drobné sakrální památky v bývalém vojenském újezdu i mimo něj. Ve sdružení, které navazuje na dokumentaci těchto památek provedenou Vlastivědným muzeem v České Lípě, působí lidé z oboru, pracovníci národního památkového ústavu, restaurátoři či řemeslníci. Pozoruhodnou iniciativu za záchranu památek lze najít i na Libavé, která je stále fungujícím vojenským prostorem. Spolek Lubavia tu pečuje nejen o drobné pomníčky, památníky nebo kříže u cest, do své péče převzal po dohodě s armádou také 14 hřbitovů, které jsou často jedinou památkou na obyvatele zaniklých obcí.

Drobné památky v bývalém vojenském prostoru Brdy

Brdy jsou vůbec posledním doposud zrušeným vojenským prostorem, veřejnosti se otevřely 1. ledna 2016. Uzavřené zůstávají jen malé oblasti, které nebylo možné pyrotechnicky očistit, ve zbytku prostoru Klub českých turistů postupně značí síť turistických pěších tras o délce 250 kilometrů a podobně dlouhou síť cyklostezek. Brdy lákaly turisty ještě předtím, než tu vůbec byl vojenský prostor, už za 1. republiky zde vznikaly trempské osady, dnes jsou oblíbenými cíli výletů Padrťské rybníky, lovecký zámeček Tři trubky, či vrcholy se skalními vyhlídkami.

Zámeček Tři trubky a Padrťské rybníky

V hlubokých brdských lesích se zachovaly mnohé křížky a pomníky. Prvním typem jsou původní sakrální památky, které jsou často připomínkami zaniklých obcí. Takovým příkladem je litinový křížek, který je spolu s památníčkem tvořeným velkým balvanem poslední připomínkou obce Hrachoviště, která zanikla v roce 1952. Stejný osud potkal i nedaleké vesnice Padrť a Záběhlá.

Další obcí, která zanikla při zřízení vojenského prostoru, byl Kolvín při cestě od Skořic k Padrťským rybníkům. Ves byla založena ve 14. století a její obyvatelé se živili především zemědělstvím. Kromě jednotlivých statků zde bývala kaple, hasičská zbrojnice, škola, hostinec či obchod se smíšeným zbožím. Poprvé byla vesnice vysídlena za 2. světové války, po jejím skončení se obyvatelé do svých domovů vrátili, ale na nadlouho. Již v roce 1952 totiž bylo definitivně rozhodnuto o zařazení území do vojenského prostoru a definitivním vysídlení obyvatel. Obec Kolvín tak dnes připomíná jen dřevěný křížek, umístěný na původním kamenném podstavci.

Kříže stávaly také na rozcestích, dnes často právě podle nich pojmenovaných, například na křižovatce mezi obcemi Sněžné a Vříšť stojí už od roku 1851 šest metrů vysoký litinový kříž z železářské hutě na Kadově. Na bílo natřený litinový křížek na křižovatce U Bílého křížku prý připomíná přestřelku pytláky a hajnými, při níž byl jeden z hajných zastřelen.

Památníky lesníků i vojáků

Křížky a památníky, které jsou připomínkou nějaké nešťastné události, jsou v Brdech obecně častým jevem a lze tu nalézt i staré smírčí kříže. Jedním z nich je Linkův kříž nedaleko Lázského rybníka, který se nachází na místě, kde pytláci v roce 1804 zabili lesníka Linka. Gregorův kříž zdobený dvěma kamennými srdci, který se nachází ve svahu kopce Paterák, označuje místo, kde v roce 1870 zastřelili pytláci lesníka Václava Gregora.

V Brdech jsou ale také poměrně časté novější památníky připomínající vojáky, kteří na místě zahynuli. Pád vrtulníku 18. listopadu 1992, který si vyžádal tři oběti, připomíná pomníček ve vrcholových partiích Jordánu. Nedaleko je i památník poslední oběti vojenských manévrů v Brdech, pilotovi bitevníku L 159 majoru Vašíčkovi. U bývalé hájovny na Rovinách lze kousek od sebe nalézt tři pomníčky vojákům rudé armády, které jsou tvořené na výšku postavenými plochými balvany s pěticípou hvězdou. Pomníků, památníků, křížků a dalších drobných památek je ale v Brdech ještě mnohem více, stačí se při svém toulání zdejšími lesy pozorně dívat…

Související obrázky: