Přeloučsko je krajem, kde nadační fond Adopce památek opravil ve spolupráci s obcí Choltice již několik drobných objektů. Není to ale rozhodně jediná iniciativa pro obnovu památek v tomto kraji, který je na kapličky, křížky, boží muka či pomníky poměrně bohatý, prozradil správce sbírek přeloučského muzea Matěj Pešta, který spolu s vlastivědným badatelem Jiřím Rejlem tyto stavby již několik let systematicky mapuje.
Jak hustá je síť drobných památek na Přeloučsku? Dá se říci, že každá obec má svou kapličku či křížek, nebo dokonce i více drobných památek?
Přeloučsko zahrnuje zhruba 74 historických obcí. Až na výjimky má každá z nich typicky křížek, zvoničku a pomník padlých. Křížky nahrazovaly v obcích bez kostelů a kapliček (ne každá obec na Přeloučsku má svoji kapličku) místo spjaté s vírou. Ve 20. století bohužel přibyly pomníky padlým občanům v první světové válce (ty jsou často společné pro více menších obcí dohromady), které byly po roce 1945 ještě aktualizovány o jména obětí druhé světové války. Tyto památky jsou většinou na návsi či jiném centrálním místě obce.
Jen v samotných zastavěných částech obcí je tedy přinejmenším 150 drobných kamenných památek. Nejvíce jich je v rámci jedné obce v Přelouči a Cholticích, což je logické, jelikož to jsou dvě historicky největší sídla Přeloučska. Je třeba ale počítat také s památkami umístěnými v krajině – na místech s pěkným výhledem, u silnic a cest či v zámeckém parku (na Přeloučsku zejména v Cholticích). S klidem lze tedy říci, že drobných památek je na Přeloučsku několik stovek s tím, že nejstarší námi zatím publikované památky jsou z konce 16. století a nejmladší z roku 1946.
Jsou památkové objekty rozloženy spíše pravidelně, nebo můžeme najít hustě pokrytá místa střídající se s těmi, kde naopak drobných památek mnoho není?
Po čtyřech letech bádání se ukazuje, že větší koncentrace památek je spíše na jižním Přeloučsku směrem k Železným horám. Je to dáno hlavně tím, že je zde větší hustota obcí. To ale neznamená, že na severním Přeloučsku jich je málo, také zde jsou dosti početné.
Boží muka, kapličky, křížky – jaké typy drobných památek v kraji převažují?
Pokoušíme se s kolegou Rejlem psát o jednotlivých typech památek vyváženě. V prvních čtyřech letech výzkumu jsme psali nejvíce o pomnících, křížích a křížcích, kapličkách a kaplích a sochách (převážně svatých). Méně článků bylo o božích mukách, sloupech se sochami svatých, mostcích, náhrobcích či zvonicích. Nejméně jsme se věnovali na Přeloučsku ne tak často zastoupeným typům památek (dřevěný kříž, kašna, studna). Zajímají nás také ne tolik obvyklé typy památek, jaké jsou prampouchy, milníky, hraniční kameny. Psali jsme ale i o zdobeném portálu kostela či dokonce o dřevěno-betonových sloupech z první republiky. Zdá se tedy, že nejvíce je na Přeloučsku pomníků, křížů, kapliček a soch. Památek je tolik, že máme o čem psát přinejmenším dalších zhruba dvacet let, tak jsem zvědav na statistiky v roce 2040.
V jakém stavu jsou tyto památky, převládají ty průběžně udržované či po celkové obnově, nebo spíše zanedbanější stavby, které obnovu ještě budou potřebovat?
Naštěstí mohu říci, že většina drobných památek na Přeloučsku je v dobrém stavu. Za posledních několik desetiletí jich byla řada opravena a jsou většinou průběžně udržovány. Vím jen o nemnoha torzálně dochovaných památkách. Někdy narazíme na případy, že by bylo záhodno upravit okolí památek a odstranit od nich příliš vzrostlou zeleň.
Fungují v kraji občanské iniciativy, které drobné památky udržují či opravují? Zapojují se také obce, nebo i jednotlivci?
V tomto směru nemám zcela dokonalý přehled. Zdá se, že o památky se starají hlavně obce, ale nemohu vyloučit ani občanské iniciativy a jednotlivce. Právě s obcemi spolupracuje i přeloučský řemeslník Ladislav Jirák, který v posledních dvaceti letech opravil mnoho objektů v okolí, především těch památkově nechráněných. V poslední době vyvíjí iniciativu Adopce památek a to na Cholticku.
Můžete uvést nějaký zajímavý příklad obnovy drobné památky na Přeloučsku? A znáte naopak památky, které jsou v opravdu špatném stavu a opravu by nutně potřebovaly?
Zaujala mne obnova božích muk u cesty mezi Cholticemi a Svinčany, která byla provedena v roce 2020 obcí Choltice ve spolupráci s Adopcí památek, to je velmi dobrý počin.
Vím o jednom torzu jakési těžko určitelné památky (snad božích muk či kříže) u rušné silnice nedaleko obce Holotín. Možná bych ještě pár příkladů našel. Obecně jsou ale drobné památky na Přeloučsku naštěstí v dobrém stavu.
Jak vlastně takové mapování drobných památek v regionu probíhá?
Drobné (převážně) kamenné památky na Přeloučsku mapuji společně s vlastivědným badatelem Jiřím Rejlem, který s tímto nápadem v roce 2017 vlastně přišel. Pojali jsme to tak, že píšeme každý měsíc do městského zpravodaje Přeloučský Rošt jeden článek o drobné památce. Od ledna 2018 jich budeme mít k prosinci 2021 už čtyřicet čtyři (Přeloučský Rošt je měsíčník a v létě vychází dvojčíslo). Společně památky na každý rok vytipujeme, já zpracuji jejich historii (vycházím z literatury, archivních pramenů a pomáhají také místní kronikáři, historici či památkáři Národního památkového ústavu) a Jiří Rejl napíše úvodní a závěrečné slovo. Pomáhá mi také s určováním materiálu, z kterých jsou památky vyrobeny. V terénu se je většinou pokusím i změřit a přesně popsat jejich podobu a umístění. Jiří Rejl je většinou také autorem fotografií.
