Víte, že Česko má sedmnáct svatých patronů? Nejspíš si vzpomenete na svaté Víta, Vojtěcha a Václava, jeho babičku Ludmilu či Anežku Českou. Mezi naše patrony patří také Cyril a Metoděj, tedy věrozvěsti, kteří přinesli na Moravu víru i slovanské písmo. Na každém mostě se nám připomene patron Jan Nepomucký, možná si vzpomenete i na příběh, jak svatý Prokop oral Ďáblem. V příbězích svatých patronů se totiž mísí historická fakta s vybájenými legendami.
Ve článku věnovaném atributům svatých jsme si představili ty, jejichž zobrazení nejčastěji potkáte při svých toulkách českou krajinou. Nyní se zaměříme na ty nejznámější ze svatých, kteří se stali patrony Českých zemí.
Hlavním patronem zemí Českých je svatý Václav, jehož svátek si připomínáme každoročně 28. září. Tento zbožný panovník se zasloužil o rozšíření křesťanství na našem území, kde nechal vystavět mnohé chrámy včetně toho na Pražském hradě, zároveň pečoval o své poddané a pomáhal nejchudším. Pověsti říkají, že až bude české zemi nejhůř, přijde jí na pomoc právě svatý Václav v čele Blanických rytířů. Svatého Václava zavraždil jeho mladší bratr Boleslav ve staré Boleslavi, jeho ostatky jsou uloženy v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Václav bývá zobrazován v železné košili s mečem a štítem, mezi jeho atributy patří také praporec s orlicí, klasy a hrozny. Často bývá zobrazen obklopený anděly.
Svatý Václav u kostela v Semilech. Zdroj: Wikimedia: Luděk Kolář
Významnou světicí a patronkou je také Václavova babička svatá Ludmila, žena prvního Přemyslovce Bořivoje I. Právě ona po smrti jeho otce vychovávala knížete Václava. Po sporech s jeho matkou Drahomírou byla Ludmila zavražděna, podle legendy ji na hradišti Tetín zabijáci uškrtili její vlastní šálou. Ludmila, která je rovněž patronkou všech vinařů, byla za svatou prohlášena už v 11. století. Její typické zobrazení je se závojem či šálem kolem krku, často jako starší žena, která učí mladého Václava.
Svatý Vít
Svatému Vítovi je zasvěcena katedrála na Pražském hradě, která je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, arcibiskupů a dalších významných osobností. Tento světec ale není českého původu, narodil se nejspíš na konci 3. století na Sicílii. Pro svou víru byl na rozkaz římského císaře Diokleciána zabit už jako malý chlapec. Svatovítský kult je uctíván po celé Evropě, českým patronem se Vít stal zásluhou Karla IV. Kromě Prahy a Českých zemí je také patronem herců, komediantů, epileptiků, patron lékárníků, ale i rybářů a houbařů. Zobrazován bývá jako chlapec s palmovou ratolestí, mezi jeho atributy patří též kotel, kohout či lev.
Anežka Česká, která byla dcerou Přemysla Otakara I., už jako dítě vyrůstala v klášteře. Řeholnímu životu a péči o nemocné, chudé a potřebné potom zasvětila celý svůj život. Založila špitální bratrstvo, z něhož se stal řád křižovníků s červenou hvězdou, a první klášter klarisek v Praze. Anežka Česká je nejčastěji zobrazována v řeholním rouchu, případně s korunou, v rukou drží kostel.
Věrozvěsti
Svatí Cyril a Metoděj byli křesťanští misionáři, kněží, mniši a bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro nějž vytvořili také písmo nazývané hlaholice. Arcibiskup Metoděj pokřtil českého knížete Bořivoje, a tím dopomohl šíření křesťanství na našem území. Věrozvěsti často bývají zobrazeni společně, přičemž jejich společným atributem je obraz Panny Marie, Metoděj bývá zobrazován s berlou, Cyril s knihou. K důležitým patronům patří také nástupci obou bratrů, sv. Gorazd a sv. Kliment Orchidský.
Svatá Zdislava byla česká šlechtična žijící ve 13. století, která byla zakladatelkou klášterů a špitálů na severu Čech, například v Turnově a Jablonném v Podještědí. Přes svůj šlechtický původ žila prostě a starala se o chudé a o nemocné. Z toho plynou i její atributy, bývá zobrazena při rozdávání almužny, s dětmi, případně kostelem, vinnou révou a břečťanem.
Svatý Vojtěch byl český biskup z rodu Slavníkovců a zakladatel prvního mužského kláštera v Břevnově. Vojtěch zemřel mučednickou smrtí, byl zavražděn na misijní cestě v Polsku, kde ho pohanští kněží probodli kopím a ubili veslem. Právě veslo se stalo jeho hlavním atributem, k jeho nejčastějším zobrazením patří biskup s mitrou, berlou a knihou. Někdy se u něho rovněž vyskytuje orel, který podle legendy po násilné smrti hlídal Vojtěchovo tělo.
Český zemský patron svatý Prokop bývá zobrazován jako řeholník nebo opat s mitrou a berlou, nejlépe ho lze ale rozpoznat podle spoutaného ďábla, který mu leží u nohou. První opat Sázavského kláštera totiž podle pověsti zkrotil ďábla a zapřáhl ho do pluhu, čímž vyoral prohlubeň zvanou Čertova brázda nedaleko kláštera.
Svatý Jan Nepomucký
Snad vůbec nejčastěji zobrazovaným světcem je svatý Jan Nepomucký. Jako generální vikář pražského arcibiskupa byl zpovědníkem Žofie, manželky krále Václava IV. Podle pověsti odmítl vyzradit její zpovědní tajemství, byl proto mučen a poté bylo jeho tělo vhozeno do Vltavy. Jeho nejčastějšími atributy je krucifix, který drží v náručí, a pět hvězd kolem hlavy. Jan Nepomucký je tak jediným světcem vedle Panny Marie, jehož svatost je naznačena hvězdami. Dalším důležitým atributem je jazyk, který připomíná zachování tajemství, a most, odkazující k okolnostem jeho smrti. Mnohdy také drží palmu jako symbol mučednictví a vítězství.
Svatý Jan Sarkander byl kněz žijící na Moravě v 17. století, tedy v době sporů mezi katolíky a protestanty. Když okolí Holešova, kde právě působil, plenili polští kozáci, podařilo se mu je v čele procesí s monstrancí v rukou zastavit. Sarkandera po odvrácení útoku kozáků obvinili, že o něm předem věděl. Po krutých výsleších na následky mučení v Olomouci zamřel. Zanedlouho začal být Sarkander uctíván, na Moravě vznikaly jeho sochy a obrazy, svatořečil ho ale až papež Jan Pavel II. v roce 1995. Sarkender je patronem Moravy a jeho atributem je kniha.
Další svatí a ochránci spojení s Českými zeměmi jsou například nejmladší bratr sv. Vojtěcha sv. Radim, který byl prvním arcibiskupem v polském Hnězdně; slezská kněžna sv. Hedvika, která bývá zobrazována bosá botami v ruce a kostelem; poustevník ve Svatém Janu pod Skalou sv. Ivan; zakladatel premonstrátského řádu sv. Norbert; český misionář sv. Jan Nepomuk Neumann či varšavský a vídeňský kněz sv. Klement Maria Hofbauer.
