Panna Marie a Ježíš patří mezi nejčastěji ztvárňované motivy v křesťanském umění. Platí to i v sochařství, včetně toho lidového. Často bývá na sochách v krajině zobrazena Panna Marie s Ježíškem v náručí, případně na zeměkouli jako Immaculata či jako Pieta, tedy matka držící tělo ukřižovaného Krista. V řadě měst byly stavěny složitější mariánské sloupy, mnohdy jako poděkování za záchranu před morem. Nejčastějším výjevem ze života Ježíše pak je jeho ukřižování, časté jsou také sochy a Nejsvětější trojice.
Panna Marie jako matka
Většina soch zobrazuje Pannu Marii jako matku, přesto lze v křesťanském umění najít obrazy z jejího dětství, ať už s její matkou sv. Annou, s knihou či ve chvíli uvedení do chrámu. Marii v dívčím věku pak ukazuje typ Panny Marie klasové, oblečené v šatech ozdobených obilnými klasy.
Především v malbě je pak časté vyobrazení zvěstování, tedy navštívení archandělem Gabrielem oznamujícím Marii, že přivede na svět Krista. Panna Marie je často zachycena s pohledem pokorně sklopeným k zemi s rukama zkříženýma na prsou. Anděl pak někdy nese lilii, která je symbolem čistoty a panenského početí. Dobu očekávání narození Ježíše doplňuje scéna navštívení Panny Marie svatou Alžbětou, matkou Jana Křtitele.
Obrazy či sousoší Narození Páně tvoří svatá rodina, tedy Marie, Josef a malý Ježíšek v jeslích, na kterého bývá kladen hlavní důraz. Scénu mohou doplňovat i další postavy jako andělé, pastýři a další lidé klanící se Ježíškovi spolu se svými zvířaty, někdy je součástí i příchod a klanění Tří králů. Madona s dítětem může být zobrazena v mnoha různých podobách, stojící s miminkem na ruce či sedící na trůnu.
Neposkvrněná Panna Marie (Immaculata) stojí na zeměkouli obtočené hadem, kterého může zašlapávat holýma nohama. Toto vyobrazení odkazuje k prvotnímu hříchu a k vítězství nad ním. Panna Marie s dvanácti hvězdami kolem hlavy může být doplněna dalšími atributy, například studnou, jablkem či lilií. Marie bývá znázorněna také jako Ochranitelka s rozpaženýma rukama a otevřeným pláštěm, symbolizujícím milosrdenství.
Ukřižování a nanebevzetí
Pieta s tělem Krista po jeho snětí z kříže patřím k nejčetnějším námětů sousoší i církevních obrazů. Podobným námětem je také oplakávání Krista. Panna Marie Bolestná je zobrazena plačící pod křížem, s jedním mečem zabodnutým v srdci. Pokud je těchto mečů sedm, nazývá se výjev Panna Marie Sedmibolestná.
Mariánský cyklus završuje Nanebevzetí Panny Marie a její korunování. Marie stojící na půlměsíci nebo na oblaku, případně nesená anděly během svého nanebevzetí se nazývá Assumpta. Tento motiv je spolu s Immaculatou často ztvárněn v podobě honosných mariánských sloupů, rozšířených především v období baroka.
Mezi další zpodobnění Marie patří Regina Coeli, tedy Královna nebes sedící na trůnu, s korunou na hlavě a se žezlem v ruce. Marie Loretánská odkazuje na příběh, kdy andělé odnášejí Mariin domek z Nazareta do Loreta. Černá Madona pak je odvozena od barvy pleti Panny Marie a Krista na některých obrazech a sochách.
Příběh Ježíše od narození po nanebevzetí
Mezi vyobrazeními Krista je velmi častý již zmíněný motiv Narození Krista, Svaté rodiny a klanění pastýřů či Tří králů. Tyto motivy se také široce rozšířili v lidové tradici ve formě vánočních betlémů.
Ze života Ježíše jsou oblíbené obrazy dítěte s jablkem, křest Ježíše Janem Křtitelem a méně často také jednotlivé Kristovy zázraky. Symbolicky je pak Kristus zpodobňován jako pastýř, který je poslán ke ztraceným ovcím z lidu izraelského, případně Beránek boží (Agnus Dei). Mezi další zvířecí symboly časté ve zpodobování Ježíše patří had, jednorožec, orel a ryba. Nejsvětější srdce páně pak znázorňuje Krista s hořícím srdcem na hrudi.
Oblíbeným zobrazením z Kristova života je Poslední večeře Páně. Olivetská hora či Getsemanská zahrada, kdy se Ježíš v kleče modlí a za ním spí apoštolové, je velmi častá v sochařství. Pašijové výjevy zahrnují scény Kristova mučení a smrti, mnohdy shromážděné do cyklu Křížové cesty. Patří sem nesení kříže, bičování Krista či jeho korunování trnovou korunou (Ecce Homo).
Ukřižování (krucifix) je jeden z nejrozšířenějších motivů, ve výtvarném umění ho často doprovázjí nástroje mučení. Typem zobrazení chvil křižování Krista je také Kalvárie, která většinou obsahuje krucifix doplněný postavami Panny Marie a svatého Jana stojícími pod křížem. Dále bývá zobrazeno také snímání z kříže, oplakávání a Kristův hrob. K liturgickým účelům spojeným s oslavami Velikonoc bývá často užíváno zmrtvýchvstání a nanebevstoupení vzkříšeného Krista.
Nejsvětější Trojice (jako ztvárnění trojjediného Boha) je často umístěna na barokních sloupech, kde Bůh Otec v podobě vousatého muže drží kříž s Kristem a výjev doplňuje holubice jako ztvárnění Ducha svatého.