Nadační fond Adopce památek má nejen svou tvář, ale také příběh. Jak celý projekt vznikl, proč se zaměřuje právě na drobné kaple, boží muka či křížky v krajině i jaké plány má do budoucna prozradí zakladatelka fondu Jiřina Vinterová.
Co vás vedlo k založení nadačního fondu, který se bude věnovat záchraně drobných památek v krajině?
JV: Když jsem chodila krajinou, začala jsem si těchto památek postupně všímat a časem také zjišťovat, proč jsou v takovém stavu, v jakém jsou, komu patří a proč se o ně nikdo nestará. Přišla jsem na to, že nepatří církvi, jak si mnoho lidí myslí, ale že to stavěli vždy konkrétní lidé s určitým záměrem. Spousta těchto památek zaniklo, spousta se jich ale dochovala, což je téměř zázrak s ohledem na to, že se tady přehnaly války, že tu byl komunismus. Tak by byla škoda, kdyby zanikly v dnešní době.
Jaké byly začátky, jsou spojené s obnovou nějakého konkrétního místa, nebo rozhodnutí zrálo postupně?
JV: Nosila jsem v hlavě nějakou dobu nápad, něco pro tyto památky udělat, až jsem nakonec založila nadační fond, který se zabývá jejich opravou. Nešlo ani tak o jednu konkrétní kapličku, všechny jsou v podobném stavu, buď částečně poškozené, nebo torzální, kdy zbylo pár kamenů.
Co kaple, křížky či boží muka ohrožuje nejvíce?
JV: Většinou se na nich podepíše hlavně dlouhodobá neúdržba. Vzhledem k tomu, že tyto objekty vždy stojí venku, v zimě v létě, je jejich materiál často vnitřně potrhán. Laik často ani takové poškození nepozná, až restaurátor v dílně zjistí, co všechno je uvnitř poškozené.
Jak vlastně taková citlivá obnova drobného památkového objektu probíhá a kolik je do ní zapojeno lidí či organizací?
JV: Nejprve si vytipuji jednotlivé památky, většinou přímo v terénu při cestě krajinou, lze je dohledat i v turistických a katastrálních mapách. Každou z nich si pak nafotím a uložím, poté začnu jednat s vlastníkem, což bývají většinou obce. Je to dané tím, že kapličky, kříže a boží muka se většinou nacházejí na krajích cest a tyto pozemky patří téměř vždy obcím. Napíši tedy starostovi, zda by obec měla zájem o opravu dané památky. Naštěstí většinou zájem mají, přestože od obce požaduji třicetiprocentní spoluúčast. Po dohodě s obcí zadáme obnovu restaurátorovi, který památku opraví a nejčastěji na podzim ji osadí zpátky na místo.
Jaká je spolupráce s obcemi a přijetí místních lidí?
JV: Obec se většinou k památkám staví pozitivně a jsou rádi, pokud se je podaří opravit. Místní občané naši činnost vnímají také kladně, téměř vždy se stalo, že do týdne byla u kapličky obnovena výzdoba v podobě umělých květin či svícnů. Takže lidé si všímají. Například u Lukovského u Fryštáku si lidé kolem námi opraveného kříže osadili lavičky a, pokud vím, začaly se tu konat poutě.
Setkala jsme se někde naopak s odporem a nepochopením místních lidí?
JV: Špatné zkušenosti naštěstí nemám. Mnoho lidí se obává, že když nějakou památku opraví, hned jim ji někdo zničí. To se mi zatím nestalo. Občas se ale stává, že obec nemá o obnovu zájem, buď řeší jiné problémy, není nálada v obci, nebo si chtějí opravu zorganizovat sami. K tomu pak ale mnohdy nedojde…
V letošním roce obnovou procházejí další dvě památky. Kamenná boží muka u Choltic jsou zajímavá tím, že jste nedaleko už jednu památku opravovali. Je to důkaz dobré spolupráce s obcí?
JV: Velice se nám to osvědčilo, pokud v místě opravíme jednu památku, obec nám už důvěřuje. Má pak zájem, aby se v okolí opravovali další památky. Navíc odpadne úvodní komunikace, která je vždy náročná a zdlouhavá.
Podobný případ byly Záhlinice a Chrášťany, které obě spadají pod obec Hulín. Nejprve jsme opravili sochu svatého Jana Nepomuckého v Záhlinicích. Poté přišla zástupkyně obce s tím, že slyšela od místních o rozpadlém křížku v polích. Jeli jsme se tam podívat a opravdu tam byl značně poškozený kříž, který jsme v loňském roce opravili.
V jaké fázi je druhý letošní projekt, obnova pískovcového křížku u Medlova?
JV: V tomto případě jsme v přípravě, kříž zatím stojí na místě. Získali jsme souhlas obce, takže nyní zadáme práci restaurátorovi, který objekt demontuje a odveze do dílny. Tam ho opraví a odveze zpět, hotovo by mělo být na podzim.
Při všech opravách sázíte na spolupráce s profesionálním restaurátorem, proč je to tak důležité?
JV: Ze stavebně-technologického hlediska je velice důležité, aby památku opravil odborník. Při cestách často vidím památky, které byly opraveny neodborně, což napáchá více škody než užitku. Zadávám práci pouze profesionálům, kteří vědí, co mají dělat, a udělají to dobře. Na kámen mám osvědčeného restaurátora, složitější je situace u zděných božích muk, která je třeba opravit na místě, takže vždy hledám lokálního restaurátora.
Máte už vytipované některé ohrožené památky, které byste ráda opravila v dalších letech?
JV: Mám vytipovaných hodně míst, ale zatím chceme udržet tempo dvě, případně tři, památky za rok. Památek se najde spousta a stále v databázi přibývají. Vše ale záleží na finančních příspěvcích od dárců, kteří mohou přispět na našich webových stránkách…
Jaké jsou další plány nadačního fondu do příštích let?
JV: Myslím si, že bude dobré, když si lidé začnou všímat památek ve svém okolí a budou mít zájem pomoci jejich záchraně. Proto chci jít rovněž cestou spolupráce s místními obyvateli, například plánuji společnými silami u nově opravených kapliček a křížů umístit jednoduché lavičky.