Jihomoravské Kostice se kromě připomínek historie, mezi které patří drobné památky, křížky a kapličky, pyšní také krásnou přírodou. Nacházejí se totiž na okraji lužních luk a lesů, které můžete navštívit třeba při pohodové vyjížďce na kole po březích řek Moravy a Dyje. Právě k jejich soutoku, kde unikátně zachovanou přírodu chrání nově vzniklá chráněná krajinná oblast, se můžete z Kostic vydat.
Za prozkoumání stojí samotné Kostice, vinařská obec poprvé zmiňovaná už roce 1384. Velký význam pro život vesnice měly staletí, kdy byla součástí Lichtenštejnského panství, stejně jako ničivé nájezdy z Uher, se kterými se hraniční obce musely potýkat až do 17. století. Z památek se v obci zachovala kaple sv. Terezie se zvoničkou a kaplička sv. Kříže u hřbitova, obě zdobené malovanými lidovými motivy. U cest stojí několik křížků, včetně toho, který v současné době za pomoci Adopce památek obec restauruje. Zajímavostí je, že o některé další drobné památky se tu dodnes starají potomci rodin, které je v minulosti nechaly vystavět.
Z Kostic můžete vyrazit objevovat krásy lužního lesa po stejnojmenné naučné stezce, kde se hned na prvních stovkách metrů výletu dozvíte více o krajině, do níž budete dále pokračovat. Mezi rozkvetlými nivními loukami pak zajedete do lesa, který vás dovede až k cyklostezce po břehu řeky Moravy. Po té můžete pokračovat až k soutoku obou řek. Pokud dáváte přednost stínu lesních cest, odbočte ze stezky asi kilometr po silnici směrem na Lanžhot, která vás zavede ke vstupu do obory pokračující dále k soutoku. Ostatní spojky od pobřežní cesty jsou bohužel přehrazené plotem.
Území česko-slovensko-rakouského trojmezí na soutoku Dyje a Moravy, přezdívané také Moravská Amazonie, je posledním souvislým komplexem lužních lesů na našem území. Lze tu potkat mnoho rostlin a zvířat, která nežijí nikde jinde v Česku, například různé druhy ryb, motýlů, hmyzu či dravců. Lesy protkané sítí slepých ramen, meandrů, mokřadů a tůní tu střídají louky s mohutnými solitérními duby, jasany a dalšími stromy, někdy až čtyři století starými. Právě tuto krajinu, která navíc dokáže skvěle zadržovat vodu například po přívalových deštích, chrání od roku 2025 nejnovější chráněná krajinná oblast v Česku.
Lokalita na soutoku Moravy a Dyje je zároveň největší českou oborou, chov zvěře tu má tradici už od dob Lichtenštejnů, kteří zde pořádali velkolepé parforsní hony. Dnes se tu chová především jelení a daňčí zvěř, která je v přirozeném souladu s potřebami samotného lesa.
Cestou zpět do Kostic pokračujte po stezce na straně blíže k toku Dyje, která vás dovede k archeologické lokalitě Pohansko a stejnojmennému loveckému zámečku. Na místě archeologové našli pozůstatky osídlení z různých období pravěku, především pak od dob slovanské expanze v 6. století do první poloviny 10. století. Právě na místě někdejšího slovanského hradiště stojí dnes empírový zámeček, ve kterém se nachází expozice mapující archeologické nálezy v této lokalitě. Nedaleko je pak rekonstruovaná slovanská zemnice na místě, kde byla opravdu obdobná stavba objevena. V jejím těsné blízkosti pak stojí kůlová svatyně, jejíž podoba rovněž vychází z archeologických nálezů na Pohansku. Zpět do Kostic odtud vede cyklostezka přes městečko Lanžhot.
