Pískovcový kříž u cesty z Medlova do Úsova pochází pravděpodobně z první poloviny 18. století. Je uveden v seznamu křížů, soch a božích muk medlovské farnosti z 19. století, uloženém ve fondu Farní úřad Medlov. Podle tohoto záznamu byl kříž pořízen nákladem Andrease Schustera, sedláka z Medlova čp. 140.

Významným dokladem k historii památky je německy psaný revers z 30. 5. 1846, který podepsal Andreas Schuster se svou manželkou Terezií. V dokumentu uvádějí, že se z náboženského cítění rozhodli vystavět kamenný kříž k oslavě Boží a svaté víry na místě zříceného mučednického sloupu, tedy božích muk, poblíž cesty z Medlova do Úsova u svého pole. Zároveň se zavázali, že oni i všichni další majitelé gruntu čp. 140 budou kříž trvale udržovat a v případě poškození nebo zničení jej znovu opravit.

Tento závazek byl pro zajištění své platnosti zapsán do pozemkové knihy obce Medlova, svazek II, folio 383, dne 20. 8. 1846 úřadem pozemkových knih panství Úsov.

Před obnovou byl kříž ve velmi špatném stavu. Památka byla narušená, nakláněla se kvůli poškozenému základu a kámen vykazoval rozsáhlé trhliny a degradaci. Chyběla hlava a pravé chodidlo Krista. Kříž je bohatě zdoben reliéfy s křesťanskými motivy, symboly Kristova utrpení a nápisem INRI.

Restaurátorské práce zahrnovaly kompletní demontáž a převoz do restaurátorského ateliéru. Kámen byl očištěn, opakovaně odsolen a zpevněn. Byly odstraněny zkorodované spojovací prvky a nahrazeny nerezovými čepy. Nově byla zhotovena podkladní pískovcová deska, doplněna chybějící hlava Krista i pravé chodidlo a opraveny poškozené části kříže. Památka byla následně znovu osazena na upravený základ.